NEJDŘÍVE RYCHTA OD MADONNY:

http://www.youtube.com/watch?v=7eALuoNBsTk

Madonna „La Isla Bonita“ Peter Slaghuis' DMC Mix

DAVID KOLLER (Jednapadesátník, který letos chystá comeback s Lucií, bubeník, skladatel a rockový zpěvák, autor nezapomenutelných hitů, zásahů do černého)

Co nejvíc nesnášíte?

Rozhovory o ničem.

Co je podle vás největším neštěstím?

Zamindrákovaní politici a zablokovaní s přebujelým egem a touhou po vládě a po tučných finančních výnosech.

Komu byste přidělil „never more“?

České justici. Jak to, že ještě nikdo po všech těch kauzách nesedí?

Kde jste byl první den revoluce převratu a změn v Československu, 17. listopadu 1989?

Pokřikovali jsme v pražské Spálené ulici s Jitkou Obzinovou na policajty něco o fašistech, měli ale moc práce, tak se za námi vždycky rozeběhli tak dvacet metrů a zase se museli ztáhnout, aby odvlekli do antonů další a další nevinné z průvodu.

A kde 11. září 2001 při útoku na Ameriku?

V Maroku. Volal jsem domů, co se děje, jestli bychom se raději neměli vrátit. Většina Arabů byla v pohodě, jen pár primitivů si na nás první den zakřičelo něco o blbých Američanech.

Je islám ve svých radikálních podobách pro naši civilizaci nebezpečný?

Asi jako každá radikální strana. Například naše slavná KSČM. Jak to, že není ještě zakázaná úplně? Ať klidně funguje, ale mimo státní struktury. To jsme opravdu tak slabí? Nejsme duchapřítomní?

Povolil byste euthanasii?

Když si to někdo hodně nemocný přeje? Myslím, že je lepší se nechat uspat opiáty, než když vám dotyčný spadne z pražského Nuselského mostu na hlavu a potřísní jí krví.

Kouříte populární marihuanu?

Radši ne. Děkuji.

Obnovil byste trest smrti?

Ne. Jen kdyby si to odsouzený přál.

Oblíbená postava v dějinách?

Leonardo da Vinci, Franta Šťastný, Jan Hus, Buddha.

Kterými historickými postavami nejvíc pohrdáte?

Stalinem, Hitlerem, Mao C-tungem, Pol Potem, Klémou Gottwaldem a Aloisem Grebeníčkem.

Oblíbený skladatel?

J. S. Bach, Josef Mysliveček, Igor Stravinskij, Maurice Ravel, Alois Hába, Miles Davis, Petr Hapka, Musorgskij.

Oblíbený spisovatel a básník k tomu?

Mika Waltari, Michail Bulgakov, John Wyndham, Egon Bondy, Jiří Hásek Krchovský, Magor, Josef Kainar.

Jak byste chtěl skonat?

V oceánu, poslední tempo a už se propadáte do hlubiny, kruhy před očima, hučení v uších v nesnesitelné míře a pak jen nekonečné sladké usínání.

Existuje Bůh?

Ne. Spíš se ale zeptejte lidí, co přežili: Osvětim, Terezín, Majdanek či Buchenwald.

EVA HUDEČKOVÁ, BRZY DŮCHODCE S VĚKOVÝM ÚDAJEM 62, HEREČKA A SPISOVATELKA CHYTŘE PRONÁŠÍ TEZI: „BŮH JE VŠUDE, KDE SE NEROZCAPUJE NADUTÝ PRIMITIV ČLOVĚK“…

Co nejvíc nesnášíte?

Ignoranci mravních hodnot. Je nesnesitelná a nepřijatelná, přivádí společnost do rozpaků, ke všeobecnému úpadku především.

Co je podle vás největším neštěstím?

Nedostatek lásky. V seznamu ohrožených druhů bych ji dala na první místo.

Komu byste přidělila „never more“?

Za kulturní pokleslost veřejnoprávní televizi.

Kde jste byla první den revoluce převratu a změn v Československu, 17. listopadu 1989?

V ulicích Prahy. Cítila jsem obrovskou šanci pro naší zemi a snila o tom, kde budeme za dvacet let.

A kde 11. září 2001 při útoku na Ameriku?

Doma. Psala jsem akorát mému muži k narozeninám knížku Sedmihlásek. O dětech, které zachraňují ohrožený svět. Venoušek mi volal ze zkoušky, abych si pustila zprávy. Jako by do mého příběhu vstoupil další obraz zkázy a utrpení. Zařekla jsem se, že moji literární hrdinové nic takového nedopustí. Dobrý člověk má nadlidský úkol udržet Zemi při životě.

Je islám ve svých radikálních podobách pro naši civilizaci nebezpečný?

Ano. Jako každá sveřepá nenávist a organizace touží po krvi a kdo ví, třeba i po vodě, jíž se na územích s jeho největší koncentrací nedostává.

Povolila byste euthanasii?

Ne. Člověk má blíž do vesmíru, ale druhým lidem se vzdaluje mílovými kroky. Také bych nikdy nežádala blízkou bytost, aby rozhodla o mém velkém finále. Už z lásky k ní.

Zakázala byste po neštěstí v japonské Fukušimě jaderné elektrárny?

Rozhodně ne. Považuji jadernou energii za nejčistší a nejbezpečnější. Spíš bych zakázala šlendrián, který je příčinou velkých i malých katastrof.

Obnovila byste trest smrti?

Ne. Ale zavedla bych galeje. Práce šlechtí a zevlující zločinci na kavalci u puštěné  televize moc dobrých příkladů nepoberou.

Kterými historickými postavami nejvíc pohrdáte?

Pacholkem Hitlerem.

Oblíbený skladatel?

Antonín Dvořák. Ve Vídni má v centru na jednom kroku na chodníku svou hvězdu slávy s podpisem.

Oblíbený spisovatel?

 Karel Čapek.

Jak byste chtěl skonat?

V tiché úlevě, radosti.

Existuje Bůh?

Ano. Můžete ho tušit všude, kde se nerozcapuje ten nadutý člověk.

ONŘEJ NEFF, KAPACITA ZE SCI-FI ODRŮDY LITERATURY, ALE I PUBLICISTA A VŠEDNÍ SPISOVATEL: „NESNÁŠÍM KUŘÁCTVÍ, NEB JE TO PROJEV HLOUPOSTI“…

Co nejvíc nesnášíte?

Hodně nesnáším kuřáctví, pokládám ho za slabost, za projev arogantní hlouposti.

Co je podle vás největším neštěstím?

Ztráta dítěte. (Ondřej sám ztratil svou jedinou dceru, když mu ji zavraždil zeť v pokročilém věku dospělosti).

Komu byste přidělil „never more“?

Verdikt „už nikdy“ je strašný, netroufl bych si na něj.

Kde jste byl první den revoluce převratu a změn v Československu, 17. listopadu 1989?

V redakci týdeníku Kmen a špekuloval, jak protlačit cenzurním nekompromisním sítem reportáž z Říma o svatořečení Anežky České.

A kde 11. září 2001 při útoku na Ameriku?

Doma u počítače a koukal jsem na televizi a nevěřil svým očím a od té chvíle mě úžas a hrůza neopouštějí.

Je islám ve svých radikálních podobách pro naši civilizaci nebezpečný?

Islám ve všech podobách je Evropě nebezpečný přes tisíc let, se střídavým úspěchem, momentálně hodně velkým.

Povolil byste euthanasii?

Děsí mě představa, jak bodří Čechové uplácejí nějakou euthanasiční komisi, aby jim dovolila odkráglovat dědu, jako by se nechumelilo.

Zakázal byste po neštěstí v japonské Fukušimě jaderné elektrárny?

Jaderná energetika je nejčistší a nejšetrnější zdroj elektrické energie. Fukušima? Pusťte zemětřesení a tsunami na Vltavskou kaskádu a uvidíte, jak je vodní energetika bezpečná!

Obnovil byste trest smrti?

Zastánce trestu smrti bych nechal pověsit. Ale vážně: jsem proti trestu smrti, je hnusný. Katův šleh zhurta uťatý.

Kterými historickými postavami nejvíc pohrdáte?

Pohrdám anonymními spasiteli světa, kteří dostali k moci zrůdy typu Pol Pota nebo Chomejního.

Oblíbený skladatel?

Antonín Dvořák.

Oblíbený spisovatel a básník k tomu?

Jules Verne.

Jak byste to chtěl utnout?

Kdo vám, sakra, nakecal, že chci umřít?

Existuje Bůh?

Což o to, Bůh samozřejmě existuje, ale existuje svět? To je ta pravá otázka!

Karel Fleissig ve prospěch Karla Březiny: EPROMAL

(Čili: Na co vědci až dosud nepřišli, pojednání s datem 17.7.1965)

Plzeňský akademický malíř a velký výtvarník Karel Březina má několik lásek. Přitom mu však nemůžeme vytýkat zálety, úlety ani nevěru. Jeho lásky jsou docela jiného skupenství, než tomu bývá móda u dnešní civilizace, u obyčejných donchuánských dobyvatelů dívčích srdcí, co se nenarodili divoce jako indiáni. Jak ani jinak nemůže být, patří mezi obliby malba a batika. Zvláštní zalíbení nalezl i v barevném linoleorytu a jeho dílo mu i v tomto oboru slouží jen ke cti. O jeho batice i linoleorytech bychom toho mohli vymyslet opravdu mnoho. Ale poněvadž je duše neklidná, hloubavá a stále funkční ve hledání krás, zapletl se nám před časem i do středověkého tajného umění.

Snad to bude znít poněkud divně, ale náš malíř se stal tak trochu alchymistou. Začal ve svém ateliéru míchat. Ne, zlato z písku dobrovolně dělat za střízliva nechtěl. A tím, co smíchal a namíchal, se pokoušel malovat, nanášel to na větší i menší plochy, ale pořád z toho nevycházelo ono vytoužené, co si ve svém vidění přál. Chemici nad tím lámali hůl, smáli se nepokrytě na způsob vševědoucích znalců oboru, titulovali ho slovem „blázen“ a pronášeli svá údajná moudra, že ty dvě věci, které chce smíchat, se mu nikdy spojit nepodaří, že to je vyloučeno, protože je to vlastně vzhledem k jejich vlastnostem nemožné. Až jednou...

Když zase míchal a roztíral (Pokustón, byl u něho právě na návštěvě jeho přítel z dětství inženýr a kandidát věd Bohumil Svoboda, který se mu také poškleboval), stalo se něco, co nikdo z odborníků nečekal. Ty dvě věci se najednou spojily a jak důkladně. Inženýr Svoboda už nešpičkoval, ale hned druhý den hmotu, rozetřenou na plochy a dokonale zatvrdlou, sebral a hajdy s ní do Výzkumné laboratoře ústavu syntetických pryskyřic a laků v Pardubicích, jehož je pracovníkem. Tak vznikl československý patent 107 545, který nese stejně jako nová látka, jež je nad zlato, asi kočičí, název EPROMAL. „Alchymistovi“ a akademickému malíři Karlu Březinovi se podařilo to, co se nepodařilo chemikům: nalézt mezi dvěma látkami správný poměr množství, za kterého se jedině spojují.

Co je tedy správná míra EPROMAL? Je to dvousložková pryskyřice, která se až před použitím podle návodu preparuje a do níž se propašuje malé množství olejové barvy. Tím vznikne pasta a s ní lze postupovat podobně jako s olejovými barvami. Navíc můžeme tuto látku zahušťovat podle potřeby od tekutého stavu až po modelovací hmotu.

Ale to ještě není všechno. Smysl jejího poslání je v tom, co se s ní dá dělat. Touto hmotou lze zdobit zdivo, keramické i betonové dlaždice, dřevo, sklo, porcelán a já nevím, co ještě. Dá se použít i klasickým způsobem k malbě obrazů, kde výtvarník místo oleje užívá EPROMALU. Hodí se výborně i na lepení mozaiky v barevném tónu nebo jako transparentní pigment na skle či kovu. V jiné podobě je to zase takzvaný sklolaminát, totiž batika, či tištěný textil, zalitý pryskyřicí. S EPROMALEM se setkáte jako s umělým smaltem, politurou a glazurou na sochy. I odznaky už máme z EPROMALU a jejich výrobní cena je 90 háků nebo-li haléřů, zatímco dříve přišel takový odznak na 3 koruny. Vynález akademického malíře Březiny a inženýra Svobody používají také v dolech ostravsko-karvinského revíru jako svítivých nátěrů na helmy horníků a na značky. Epoxyolejová technika, tj. uplatnění EPROMALU ve výtvarném a dekoračním umění a v průmyslu, je nepřeberná. Touto novinkou se u nás v Plzni může pochlubit i vysokoškolská kolej na Borech a mateřská škola ve Spojovací ulici na Slovanech, kterou zdobil Březina dětskými motivy a použil přitom epoxidové techniky. Akademický sochař Břetislav Holakovský už odlil z EPROMALU několik hlav (portrétů ukrývajících mozky). EPROMAL je rovněž výborným lepidlem. Je bezesporu hmotou budoucnosti. Slovenští architekti a stavitelé se chopili se zdarem daných možností, které jim skýtá tato nová technika.

EPROMAL jako základní surovinu vyrábějí Chemické závody města Plzně a vyvážejí ji do Ruska, Východního Německa a Maďarska. To však není zdaleka poslední slovo. Akademický malíř Březina a inženýr Svoboda, CSc., nespí na vavřínech. Stále hledají nové a nové cesty. Když oba před lety jako chlapci kopali do míče v Plzni na Letné, jistě je nenapadlo, že se jednou stanou vynálezci. A není vyloučeno, že EPROMAL dříve či později bude hrát významnou úlohu i v lékařské vědě. Ale o tom prozatím zachováme přísné mlčení, neboť se nesluší předbíhat budoucnost. Tak hezkej 2013 na úvod, Karel Fleissig by 4.1. oslavil už 101 let a Karel Březina devadesátku.